Category Archives: Včelaření/Beekeeping

Včely byly chovány již v neolitu, naznačuje výzkum

Nedávný výzkum týmu z univerzity v Bristolu, ve kterém zkoumali střepy z nádob z období mezi 9.000 a 4.000 lety, naznačuje, že dávní obyvatelé Evropy a blízkého východu již chovali vedle dobytku i včely. Tým za použití chemické analýzy objevil stopy včelího vosku. I když byl vosk detekován jen v malém procentu střepů (například v západní Anatolii to bylo pouze 7 promile), vosk byl detekován na různých místech velkého území od jižní Británie a Dánska až po Balkán, Alžírsko, nebo Turecko, kde byly objeveny vůbec nejstarší stopy vosku staré 9.000 let. V též lokalitě byly objeveny dokonce vzory na stěně ve tvaru plástové buňky.

Zdá se však, že klima limitovalo rozšíření včel. Například v Irsku, Skotsku, či severní Skandinávii žádné stopy vosku nalezeny nebyly. Zároveň výzkum naznačuje, že zatímco na středním východě a v Evropě se včelařství rozvíjelo coby chov včel, v Africe se jednalo spíše o sběr medu divokých včel.

Opravdu záleží na nasvícení úlu

Před tím, než jsem si včelstva přivezl, jsem se na více místech dočetl, že je pro ně ideální orientace úlů na jih nebo jihovýchod. Nasměroval jsem je tedy tak, aby na ně svítilo ráno slunce, aby brzy vylétly, ale aby odpoledne byly už ve stínu a nepřehřívaly se tak. Výsledná orientace je tedy východo-východo-jižní.

V létě to myslím naprosto vyhovovalo, ale teď na podzim je dobře vidět, že by orientace více jižní, kdy jsou úlu osvícené rovnoměrněji již od rána, vyhovovala více. Patrné je to na následující fotce, kde úl nejvíce napravo a také na jih je již krásně aktivní kolem 10 hodiny, kdežto zbylé dva, které jsou v jeho stínu, s plným vylétnutím vyčkávají o dobrou hodinu déle. Je to škoda, protože kolem je pořád docela dost kvetoucího břečťanu, jehož pyl jim podle všeho velmi chutná.

IMG_1397

Převedení rámků 39×24 na Langstroth 2/3

Zdá se, že v Česku si včelaři oblíbili různé druhy úlů. Každý má asi své pro a proti, ale já se rozhodl pro v zahraničí celkem standardní Langstroth s nízkými nástavky 2/3. Hlavním důvodem pro mě bylo a je, že pro tyto úly je snadné sehnat dodatečné vybavení jako jsou například stropní krmítka atp. Oceňuji také relativně menší hmotnost oproti u nás nejrozšířenější rámkové míře 39×24 (tj. Adamec). A nejen já – v budoucnu to jistě ocení i partnerka.

Nesehnal jsem ovšem oddělky přímo pro Langstroth rámky, takže nastal problém, jak kratší a hlubší Adamcovy rámky zavěsit do delších a “mělčejších” rámků Langstroth. Nejprve jsem prostor nástavku zkrátil dřevěnou lištou tvořící jakýsi most mezi dvěma okraji nástavku. Na tuto lištu, tedy jakýsi falešný konec nástavku, jsem plánoval zavěsit rámky oddělku. Pak jsem si ale uvědomil, že tohle nebude fungovat dobře, protože potom nebudu schopen zavěsit vedle Adamcových rámků nové rámky Langstroth, na které by se mělo včelstvo rozšířit.

IMG_0955 IMG_0956

Začal jsem tedy zvažovat několik dalších alternativ. První spočívá ve vyřezání plástů z původních rámků a následném přichycení do nových rámků pomocí gumiček. Včely si údajně všechno zpraví a gumičky vykoušou a vynesou. Tahle varianta mi ovšem přišla poněkud brutální. Druhá alternativa spočívá v namontování horní Langstroth loučky na původní rámek. Nakonec jsem zvolil tuto variantu.

Nejdříve jsem si předvrtal díry do nové horní loučky a zašrouboval do ní tři vruty. Pak jsem je, už ve včelách, došrouboval do horních louček původních rámků. Včely zvládaly vrtačku překvapivě klidně. Všechny spoje drží doteď. U jedné loučky došlo časem k sesuvu o asi 3 mm, ale včely vše šikovně zakitovaly propolisem, takže byť trochu našikmo, loučka stále drží.

Takto nastavených šest rámků oddělků jsem pak dal do horního ze dvou nástavků posazených na vysokém dnu. Zasahují tak trochu do spodního nástavku. Původně jsem doufal, že by stačilo jen vysoké dno a že bych rámky umístil do spodního nástavku a včely by se tak postupně přesunuly do horního nástavku. Nějak mi to ale nevyšlo a na některé nastavené rámky se tak prostě nevešly. Musel jsem je tedy dát všechny do horního nástavku a kolem nich jsem nahoře i dole umístil čtyři Langstroth rámky s mezistěnami. Skoro určitě to není ideální řešení, protože  tak vzniká zbytečně nevyplněný prostor pod plodištěm, ale na nic lepšího jsem nepřišel. Pokud včely zdárně přezimují, rád bych pak už Adamcovu míru úplně opustil.

Jak jsem začal včelařit

Při ohledu se vše zdá teď být jasné. Už od dětství mě včely, včelstva, med, a vosk a vše další s včelami spojené fascinovalo, takže když už opadla povinnost o víkendech psát články a diplomové a dizertační práce, začal jsem včelařit. Zdál se to zpočátku jako šílený nápad: bydlím v Praze na Břevnově, uprostřed ochranného pásma včelího moru, a k tomu jsem o včelaření nevěděl vůbec nic. Nicméně zjistil jsem celkem záhy, že v Česku je celkem dost příležitostí se o včelaření dozvědět více.

Začal jsem jednodenním povídáním o netypických způsobech včelaření pořádaným Václavem Smolíkem v Berouně-Hostimi, Bylo to velmi zajímavé a jsem rád, že jsem si nahlédl i tuto alternativu, nicméně jsem měl a doteď mám pocit, že lidé měli dobré důvody, proč začali včelařit jinak, tedy nástavkově, a košnice a volnou stavbu opustili.

Zapsal jsem se tedy v červenci na letní školu včelaření v Myslíči u Benešova pořádanou PSNV. Daný prodloužený víkend byla tropická vedra a tak jsem byl moc rád, že jej trávím za Prahou pod stromem ve stínu a ne ve městě. Škola byla naprosto skvělá, ani chvíli jsem se nenudil, dozvěděl se neuvěřitelné množství informací, z nichž ta nejpodstatnější byla: včelaření je tak komplikovaná a krásná činnost, že je třeba s ním začít hned! Nemá smysl pouze teoretizovat …

A tak jsem asi dva dny po návratu ze školy pořídil včely. Nejdříve jsem se zaregistroval jako včelař v Hradišťku. To trvalo asi jen dva dny, protože paní mi ochotně poslala registrační číslo chovatele emailem. Pak následovalo zjištění, zda mohu převést včely do ochranného pásma včelího moru. Pár telefonátu na pražskou veterinu mě vedlo k uspokojivému zjištění, že to problém není. A nakonec jsem sehnal tři oddělky každý na 6 rámcích 39×24, jeden za 1700 korun.

Problém trochu byl, že až kousek od Opavy. Takže nastal problém, jak převést včely v autě v tropických vedrech s teplotou ve stínu stabilně kolem 35-40C. Kdyby jste někdy potkali v takovém vedru na dálnici u benzínky magora navlečeného v kalhotách, ponožkách a flísce, tak se podívejte do kufru jeho auta. Je dost možné, že veze včely, které chladí klimatizací, a nechce se u toho nachladit. Včely přežily a já taky. Po příjezdu ještě vyvstal problém, jak oddělky usadit do úlů, ale o tom bude další příspěvek.